Speciálně pro Bylinku

1. října 2009 v 12:40 |  Z mých dnů
Tento článek je věnován Bylince, která řekla, že mám co říct a já jsem se rozhodla, že to tedy řeknu.

Někdy se události v našem životě rozběhnou úplně jinak než jsme si plánovali. Každý z nás si nějak kreslí budoucnost, základní škola-střední-vysoká- dobré zaměstnání-rodina-dům atd atd... ale je tohle zaručený řetězec štěstí?
Pro někoho ano, pro mě ne. A rozhodla jsem se ho změnit. Už asi druhý týden se v tom docela plácám, někdy si člověk nepřeje nic jiného a až to něco jiného přijde je zklamán nebo zjistí, že si tuhle realitu maloval docela jinak. Přesně tohle ke mě tedka sedí. Nepřála jsem si nic jiného než se dostat na vysokou na obor výtvarka, celý rok jsem dělala všechno pro to, abych se tam dostala, byla jsem celkem v nevýhodě, nechodila jsem do žádné zuškyvlastně jo, ale jen rok a půl před dlouhou dobou neměla jsem ve škole výtvarku a neměla jsem školu s žádným uměleckým zaměřením. Věděla jsem, že mám co dohánět. Takže kromě učení na maturitu mě čekalo šrocení dějin umění, kreslení a malování obrázků k talentovkám, abych jich měla daný počet a trénování portrétu.

Dostala jsem se, mohlo to být lepší říkala jsem se, ale dostala jsem se. Pocit z talentovek byl zvláštní, člověk stráví tolik hodin nad obrazy a v závěru se ti daní profesoři ani pořádně nepodívají, protože to chtějí mít co nejdřív za sebou, aby mohli vyrazit na oběd. Cítila jsem se trochu ukřivděně, ale dál jsem to neřešila, hlavně že tam jsem, říkala jsem si.

A teď? Jsem tam, ale spokojená vůbec nejsem, po matuře mi bylo moc fajn mohla jsem si dělat co jsem chtěla byla jsem prostě svobodná a hrozně mi to vyhovovalo. Trávila jsem svůj čas v přírodě, s přítelem, na našem pozemku, pěstovala zeleninu, sadila kytky, četla knížky a měla se prostě krásně. A pak zase ta škola. Říkala jsem si, výška bude jiná, daleko jiná než střední, ale je to to samé v bledě modrém, zase profesoři, kterým dělá dobře vozit si po někom zadek a cítí se důležití protože oni mají eso v rukávě, mají nad náma moc, můžou mávnout kouzelným proutkem a daný studentík vyletí. Tak se všichni klepou a posluhují jím, aby nevyletěli. Takhle to vnímám já. Dělají jednoduše z lidí roboty, naučte se kvanta informací anebo na výtvarce: nakreslete kvanta obrázků a že se mi nebudou líbit? to si pište!, vrátím vám je a budete je předělávat já jsem přece pan Někdo můžu si to dovolit....

Takže asi nějak takhle. Pro ostatní jsem blázen, nepochopený blázen. Na tituly nehraju, kašlu jim na to.
A ve zkratce mě teď čeká tohle: našla jsem si práci, stěhuju se, ve svém volném čase budu kreslit a malovat ale to co chci já ne nějaké divné trubky s uzávěrem a šrouby a o víkendech společně s přítelem na našem pozemku a za nějakou dobu se tam přestěhujem.
Tak a tečka :-)
Tečka za mým zhrnutím.
Tečka domluvila jsem, své rozhodnutí asi už nezměním, už minulý týden jsem řekla že končím, ale ještě jsem to týden zkusila, ale došla jsem ke stejnému závěru.


Už se nebojím :-)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bylinka Bylinka | 1. října 2009 v 15:28 | Reagovat

Děkuju:) :*
Znamená to, že definitivně končíě se školou? Nevím, jestli bych to takhle najdenou pobrala, kdybych se to dozvěděla až teď takhle najednou v jednom článku... Ale tím, že už jsem od léta pravidelně informována, sis mě pro tenhle nápad získala a moc Ti fandím :) Vím, že děláš to nejlepší, co můžeš:) A dneska se mi vrací po 4 měsících z Irska ta kamarádka, co by tě ráda poznala a co ti taky moc fandí :-)

2 Pierre Pierre | Web | 1. října 2009 v 21:02 | Reagovat

Týjo. docela radikální změna, to bych ani nečekal. No ono je to bohužel v práci podobné jako ve škole. Nadřízení rádi ukazují, že mají moc stejně jako ti učitelé. Samozřejmě jak kteří, někteří jsou dobří a jiní špatní. Přeju hodně úspěchů v práci, snad je to lepší práce než ta moje :).

3 Nikitka Nikitka | Web | 5. října 2009 v 18:12 | Reagovat

Tak konečně se Helianthi zase ozvala. Po tu dobu, co jsem sem chodila a vždy po shlédnutí starého známého titulku zase odešla, jsem si říkala, že se zřejmě aklimatizuješ v novém prostředí a zvykáš si na život vysokoškoláka. Hold nebyla jsem daleko od pravdy, ale nečekala jsem, že prožíváš až takové věci a až k tak radikálním rozhodnutím dospěješ. Chci říct jen: hodně štěstí, ať děláš, co děláš, držím pěsti :)

4 Mimbral Mimbral | Web | 5. října 2009 v 22:51 | Reagovat

Dobrý večer, Veri! :)
Přiznávám, že pro mě, jakožto neinformovanou (jako je např. Bylinka:), mě to trochu zaskočilo. Ale fandím Ti. Protože "Když něco chceme, celý Vesmír se spojí, abychom své sny uskutečnili."
Snad ta práce bude vyhovovat, snad tam budeš ráda a snad vyjde všechno ještě lépe, než si představuješ.
Měj se krásně, milá Slunečnice.

5 Lirka Lirka | E-mail | Web | 6. října 2009 v 19:34 | Reagovat

[4]:

"Když něco chceme, celý Vesmír se spojí, abychom své sny uskutečnili."

trefa do černého! =o)

6 sotchinka sotchinka | Web | 11. října 2009 v 8:42 | Reagovat

určitě budeš šťastná.
život není o titulech, život je o umění být a to ty dozajista umíš

7 bezega bezega | Web | 14. října 2009 v 23:42 | Reagovat

Tak to ti fandím holka. Takových závěrů a konání je schopný málokdo. Holt jsi bojovnice a víš co chceš a co rozhodně ne. To je moc dobře a myslím, že se budeš mít dál lépe a lépe, protože budeš vědět, že si se tak svobodně rozhodla. Moc ti fandím a přeju sílu a štěstíčko!!! A zase se nám tu ukaž!!

8 smajwinka smajwinka | 18. října 2009 v 21:08 | Reagovat

Tak hlavně Ti přeju, abys to zvládla a tvoje rozhodnutí bylo dobré!

9 Surielem Surielem | Web | 22. října 2009 v 0:00 | Reagovat

Vů, ale vůbec Tě nemám za blázna, pro mě jsi hrdinka s velkým Ha a silná osobnost v jednom...udělala jsi opravdu to co chceš a rozhodla ses mít se dobře a spokojeně a o tom to je...ostatní ať si říkají co chtějí a ťukají si na čelo...život je to Tvůj a Tys osudu svého strůjce, málokdo to dokáže.
Máš můj obdiv...
Doufám že budeš spokojená a nikdy svého rozhodnutí nebudeš litovat :)

10 šnek šnek | 2. listopadu 2009 v 1:08 | Reagovat

:) Cením si Tě Děwče! Teď ještě víc!Taky jsem tenhle krok udělal i když v jiném odstínu barvy - asi bleděmodrá by to byla ;-), to co jsem udělal nikdo nechápal. Nebyl jsem to já, nebyl jsem spokojený. Teď jsem. Našel jsem sám sebe. A jako bonus? Všem jsem vytřel zrak:D

11 to je jedno to je jedno | 2. listopadu 2009 v 12:19 | Reagovat

ahoj, náhodou sem narazil na tvůj blog a přečetl pár článků. přer rokem sem řešil uplně stejný problém jako ty - no školu sem zabalil a dneska mám fajn práci, sem sám svým pánem a dalo by se říct, že sem šťastnej o tom to taky je. drž se :)

12 Lioljundi lipFlip Lioljundi lipFlip | 7. listopadu 2009 v 17:49 | Reagovat

Spravne ;) Nemam ani co napisat, kazdy prechadza v zivote roznymi rozhodnutiami, a toto je spravne. Vzdy sa rozhoduj tak aby si sa citila najlepsie a najstastnejsie. To znie velmi generalizovane, ale snad tak nejak aj inak ;)

Maj sa krasne Helianthi

13 Pastelka Pastelka | Web | 27. listopadu 2009 v 18:04 | Reagovat

Milý "blázne",
vždy jsem byla zastánce takovýchto lidí, jelikož jsem sama jedním z nich ...
Celou 9. třídu jsem žila v naprostém přesvědčení, že půjdu na uměleckou školu (můj velký sen!), šla jsem na zdrávku. Letos končím a jak spousta lidí tvrdí, jsem stále v pubertě, jelikož nevím co chci. Jak může 19 letý člověk vědět, co chce? Jsem dítě a nestydím se za to! Zdravotnictví mě psychicky vyčerpává a na uměleckou školu už je pozdě, nehledě na to, že donekonečna kreslit mi taky nejde. Když vidím kamarádku, která šla na tu školu, na kterou jsem tak chtěla, překreslovat 1 výkres 3x, chuť mě přechází ...
Mám jít mermomocí na vysokou? Proč? Budu něco víc? Mám žít s dnes již méněcennou jen-maturitou? Mám jít pracovat, jako co? To, co mě baví, mě neuživí ... Nějak ze mě vyprchaly naděje, nevidím žádnou budoucnost, jen tu maturitu. Když bych šla pracovat a po roce se rozhodla, na jakou školu chci, budu si muset už veškeré pojištění platit sama, takže práce by mě u studia neminula ... Věděl někdo v 19 přesně co chce dělat a dělá to dodnes s nadšením?
Nějak to dopadne, a doufám, že budu šťastná:)

14 Enigma Enigma | Web | 5. prosince 2009 v 0:26 | Reagovat

Ahoj Heli, hlásím návrat na svůj původní blog. S tou školou - já byla hned po střední rozhodnutá dostat se na jedno určitý pracovní místo a tam jsem se taky dostala a jsem naprosto spokojená, školu nechci hooodně dlouho vidět. Možná, až si na ní časem sama vydělám, tak to MOŽNÁ zkusím, ale spíš ne, protože já mám penízky ráda a ráda utrácím za takový ty potěšující věci:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama